Brodek, doložený od poslední čtvrtiny 13. století, přináležel zprvu ke zboží hradu Horní Otaslavice.¹ Panské sídlo se „ nad Brodkem“ připomíná poprvé v roce 1492, kdy zplnoletněný sirotek Mikuláš z Otaslavic, syn Hynka Brodeckého z Otaslavic, vložil do desek prodej Brodku bratrům Dobešovi a Benešovi z Boskovic a Černé Hory ,, … hrad pustý vrchní Otaslavice a pusté mestišče, tvr= nad městečkem Brodkem, městečko Brodek … „.² Za neznámých okolností pak Brodek přešel do majetku Bartoloměje Bruntálského z Vrbna. K roku 1579 se při prodeji dědictví Elišky, osiřelé dcery Bartoloměje z Vrbna Štěpánovi z Vrbna a na Hlučíně jmenuje pouze „ městečko Brodek a tvr= pustá Otaslavice „.³ V roce 1583 se ve vkladu Brodku Janu Hrubčickému z Čechtína Štěpánovými syny Janem, Albrechtem starším, Bernartem mladším, Bartolomějem a Karlem tvrz naopak uvádí, a to jako pustá(,, … městečko Brodek a pustou tvr= při tém= městečku le=ící ... „).⁴ V roce 1587 poručníci sirotků po Janu Hrubčickém z Čechtína vložili do desek prodej Brodku Matyáši Žalkovskému ze Žalkovic a na Dobromilicích. Vklad zahrnul ,, … tvr= a městečko Brodek…, té== domem panskejm v městečku Brodku le=ícím i s tím, co= k tomu domu nále=í, s pivovarem, s kterého= se do tého= městečka Brodku i na všecko panství brodecké pivo vystavuje, s pánví, (i) s náčením pivovarnejm a pivnejm, s dvorem v nově postavenejm i s poplu=ím při téJ= tvr=i Brodku le=ícím, ode dvora otoslavského a sněhotického k tomu novému dvoru shromééděnejm a připojenejm … s mejtem, které= se v tém= městečku Brodku pánu brodeckému dává..=. ahradami,

¹ K dějinám Brodku a brodecko-otaslavického statku srov. G. Wolný, 1839, s. 685 – 694, L. Hosák, 1938, s. 512 – 514, V. Janoušek, 1938, s. 282 – 289, K. Kuča, 1996, s. 327 – 328.

² Viz Moravské zemské desky. Kraj olomoucký (dále ZDO) II, s. 63 -64, č. 22.

³ Viz ZDO III, s. 99, č. 112 (v edici chybně Štefan).

⁴ Viz ZDO III, s. 115, č. 152.

= ščepnicemi, s chmelnicemi, se dvěma mlejny, jedním při dvoru brodeckým le=ícím … „).⁵ Matyášův syn(?) Jan Žalkovský jménem svých mladších bratrů Jiříka, Matyáše, Václava, Michala, Jindřicha, Hynka a Zdeňka v pondělí provodní roku 1592 (6. dubna) přenechal Brodeckým onen panský dům na radnici (,, … abych Jim duom svúj s=ahradú, který= sou od mnohadesáti let předešlí páni Brodečští tu v městečku Brodku v=dycky měli, jej dr=ívali a na něm bytem bývali, kterého=to domu i Já nahoře psanej Jan Žalkovský posavad v dr=ení a tčívání sem byl, podle kterého= na ten čas =Jedné strany Filip Valdů, písař Brodecký, a= druhé strany Havel Škoda domy své mají, aby sobě= něho rathou= obecní udělati mohli, dal … tak činím, a Jmenovaný duom svúj v městečku Brodku i s=ahradou k témtč domu nále=itou (takjak= ten duom i =ahrada ode mne jim vyměřena a vyhraněnajest ... „).⁶ V roce 1593 vložil Janu Žalkovskému a jeho bratrům Hynek Posadovský z Posadova a na Otaslavicích,, ...pustý hrad, tvr= a ves Otaslavice … ,, .⁷ Dne 9. ledna 1612 vzal Jan svou manželku Alinu Šlejnicovou ze Šlejnic na spolek ,, …na tvr= a městečko Brodek= pivovarem, dva dvory, brodecký a sněhotický, s vovčírnou, na mejto v tém= městečku Brodku,= kostelíkem v městečku Brodku le=ícím ... , na ves horní stranu Otaslavice s kostelním podacím, na ves Sněhotice a ves Oldratice … „.⁸ O rok později,

28. září 1613, daroval Alině Jáchymovský dům v Brodku.⁹ Podle korespondence olomouckého biskupa kardinála Františka z Dietrichštejna byl v roce 1616 majitelem Brodku a Otaslavic evangelík Bedřich Sedlnický z Choltic a otaslavická fara byla

„luterská“.¹⁰ Jako majitel brodecko – otaslavického statku se 126 poddanými je Bedřich veden ještě v roce 1619, záhy však umírá a v roce 1620 se po Brodku píše jeho bratr Albrecht, sezením na Čechách pod Kosířem.¹¹ V roce 1622 byli oba bratři Františkem z Dietrichštejna označeni za strůjce ,,rebelie“, avšak statek byl nakonec omilostněnému Albrechtovi ponechán. Osmého července 1623 prodal Albrecht

,, … tvr= a městečko Brodek s pivovarem, dvorem a popltč(n)ím, s mejtem, mlejny panskými ...toliké= tvr= a městečko Ottoslavice, horní i dolní stranu, s dvorem a

⁵ Viz ZDO III, s, 144 – 145, č. 203.

⁶ Viz Listinář selského archivu II, Selský archiv 7, 1908, s. 133 – 135, č. 435.

⁷ Viz ZDO III, s. 265, č. 131.

⁸ Viz ZDO III, s. 437 – 438, č. 42. V roce 1604 byl ženat s Annou Bítovskou ze Slavikovic. Viz. L.

Hosák, 1938, s. 514.

⁹ Viz MZA, G 2, inv. č. 424. K tomu srov. komentář V. Janoušek, 1938, s. 284.

¹⁰ Viz Fr. Snopek, 1913, s. 397 -422, zvl. s. 421. V roce 1617 se píše po Slavěticích, Brodku a Otaslavicích. Viz ZDO III, s. 478 – 479, č. 4.

¹¹ Viz Fr. Hrubý, 1922, s. 107 -169, zvl. s. 144, 161.

mlejnem panským, ves Sněhotice a šest poddaných ve vsi O/draticích od starodávna k Brodku nále=eJících, půl vsi pusté, Je= s/ove Nepštych... “ za 75 428 zl. císařskému dvornímu radovi Jeronýmovi Bonacinovi, který sumu vyplatil v Čechách pod Kosířem 28. srpna (prodej však byl do desek zapsán až 22. 1. 1635).¹²

Po Jeronýmu Bonacinovi byl brodecký statek rozdělen na tři díly. Část Brodku připadla kolem roku 1656 Janu Karlovi z Htittendorfu. Po roce 1669 ji zdědila dcera Jana, provdaná Říkovská z Dobřic, která v roce 1671 díl postoupila Janu Maxmilánovi Kobylkovi z Kobylího. Druhý díl (mýto a dům se zahradou) vlastnil v roce 1660 Jan Kaltschmiedt z Eisenbergu, v roce 1671 jej prodal Jiřímu Hausperskému  z Fanalu. Třetí  díl  byl  v roce  1675  intabulován  Gottfriedu z Waldorfu. Od něj tuto část brodeckého statku, zahrnující pravděpodobně zámek, koupil před rokem 1678 Arnošt Friedrich ze Scherfenbergu.

Otaslavice v 60. letech 17. století postupně vlastnili Jiří Valerián Podstatský z Prusinovic (od 1662), Melichar Ledenický z Ledenic (od 1667) a Václav Bernart Bartodějský z Bartoděj (1673). Ještě v témže roce Václav Bartodějský vložil zboží Jiřímu Hausperskému z Fanalu. Ten v roce 1684 prodal Otaslavice a výše zmíněný díl Brodku Sidonii Kateřině ze Scherfenbergu, rozené Šponarové z Blinsdorfu, druhé manželce Arnošta Friedricha ze Scherfenbergu. Druhý díl Brodku koupila Sidonie od Jana Maxmiliána Kobylky z Kobylího v roce 1685. V inventářích, sepsaných po smrti Arnoštovy první ženy Marie Terezie ze Scherfenbergu (t 1678) i Arnošta Friedricha ze Scherfenbergu (t 27. 11. 1690), je torzovitě popsán i brodecký zámek.¹³ Arnoštův díl připadl synům Janu Arnoštovi a Karlu Friedrichovi z prvního manželství. V roce 1692 je nevlastní matka Sidonie Kateřina vyplatila a scelila tak brodecko – otaslavické panství do svých rukou. Roku 1698 je za 130 000 zl. postoupila Janu Václavu Sedlnickému z Choltic, který na Brodku 1. března 1706

r                zemřel.¹⁴ Ještě rok pak panství držela vdova Eleonora, rozená Zárubová z Hustířan,

aby jej v říjnu 1707 prodala ve prospěch sirotků za 107 000 zl. radovi dvorské komory, Pavlu Karlovi baronu z Kleinburgu.¹⁵ Soudě podle testamentu Pavla Karla z Kleinburgu, který sepsal ve Vídni 16. ledna 1706 (zachoval se v opisu z 26. 10.

¹² Viz ZDO III, s. 569 – 570, č. 43.

¹³ Viz MZA Brno, C 2, sign. S 18, S 32.

¹⁴ Viz MZA Brno, C 2, sign S 61, inventář z 23. 9. 1706.

¹⁵ Do rytířského stavu povýšen 14. 11. 1707. Viz A Král z Dobré Vody, 1904, heslo Kleinburg.

1726) a v němž odkázal 1O 000 zl. na stavbu nového kostela v Brodku, ,,v místě, kde nyní stojí starý kostelík“, bylo o prodeji Brodku jednáno ještě před smrtí Jana Václava Sedlnického z Choltic.¹⁶ Pavel Karel z Kleinburgu zemřel na brodeckém zámku 28. září 1726.¹⁷ Do roku 1733 Brodek vlastnil jeho syn Karel Friedrich, který jej za 200 000 zl. prodal Antonínu Corfixovi hraběti z Ulfeldu (1699 –  1769),

r                     dvorskému kancléři a ministru zahraničí, po 1753 nejvyššímu hofmistru Marie Terezie a Františka I. V roce 1766 byl Brodek prodán za 206 000 zl. Ignáci Františku

Antonínovi hraběti Schrattenbachovi. Jeho syn, brněnský biskup Vincenc Josef Schrattenbach (1744 – 1816), odkázal Brodek v druhé závěti z28. 4. 1816 své praneteři Alžbětě (1809 – 1875), od roku 1827 provdané za Gustava Josefa hraběte Kálnokyho z Korospataku (1799 – 1884).¹⁸ Brodek po matce dědil syn Gustav Sigismund hrabě Kálnoky (1832 – 1898, v letech 1881 – 1895 ministr zahraničí). Jistou představu o zařízení zámku za G. S. Kálnokyho poskytuje seznam dražených předmětů z roku 1872 a odhad vyřazeného a nevyřazeného mobiliáře z 28. května 1895 (vi= Ausweis A, Ausweis B v kopii na konci textové části).¹⁹ Po Gustavově smrti Brodek převzal jeho nejmladší bratr Hugo Leopold (1844 – 1928), v jehož pozůstalosti zůstal zachován inventář zámeckého mobiliáře s oceněním, které k 28. říjnu 1929 provedl odhadce vídeňské aukční síně Kende Anton Penizek (vi= Bewertung des Schlossinventare na konci textové části).²⁰ Posledním majitelem zámku do konfiskace v roce 1945 byl pak Hugův třetí syn Gustav Friedrich Kálnoky (1892 – 1979).²¹

Zámek zdědil a v roce 1992 úspěšně zrestituoval synovec Gustava Kálnokyho JUDr. Richard Belcredi (1926–2015); zdevastovaný zámek tak přešel do majetku tohoto rodu.^[2]